Stavba Karlova mostu

V rámci projektu praha-archeologická.cz vznikla 3D rekonstrukce stavby pilíře a klenebního pole Karlova mostu. Digitální model vytovřil a postprodukoval Tomáš Musílek, na věcnou správnost dohlížel Ing. arch. Ondřej Šefců a graficky spolupracoval Zdeněk Mazač. Projekt byl podporován Ministerstvem kultury jako součást Národních oslav 700. výročí narození císaře Karla IV. a je zařazen do programu Strategie AV21. Každý piliř vznikl v samostatné jímce ohraničené dřevěným kůly vymazanými hlínou. Z bednění byla pomocí čerpadel odčerpána voda, aby bylo možné položit základy. Zřejmě do úplného spodku pilíře byly do říčního dna zaraženy dřevěné piloty. Na dno poté byl položen dřevěný základový rošt vyztužený kulatými kameny svázanými kovanými kramlemi”, píše ing. arch. Ondřej Šefců.

Karlův most nahradil předchozí Juditin most, stržený roku 1342 při jarním tání ledů. Stavba nového mostu začala v roce 1357 pod záštitou krále Karla IV. a byla dokončena v roce 1402. Praha se stala i díky kamennému mostu významnou zastávkou na evropských obchodních stezkách. 

Karel IV. nechal přivést do Prahy Petra Parléře a i přesto, že za sebou neměl žádné významné dílo, pověřil ho dostavbou svatovítské katedrály a později i Karlova mostu. Účelem nového kamenného mostu bylo udělat ho hlavně odolnějším proti povodním. Toho bylo dosaženo větší výškou a posunutím mostu více k severu oproti jeho předchůdci Juditině mostu. A taktéž byly jeho pilíře uloženy hlouběji než se původně předpokládalo. Dokonce o více než 2 metry pod úroveň říčního dna. K tomu bylo potřeba vyrobit statné bednění, které dělníkům zajistilo, aby se dostali suchou nohou na dno řeky. S tehdejšími technickými možnostmi a silným proudem řeky Vltavy se jednalo o dost složitý počin.