Růžoví delfíni

Boto, jak se těmto sladkovodním delfínům říká, žijí hlavně v řece Amazonce, v jejich přítocích a Orinoku. Správně se jmenuje delfínovec amazonský (Inia geoffrensis) a patří k nejméně ohroženým říčním kytovcům. Má nezvykle pružnou páteř a hlavu může otočit až o 90 stupňů - to žádný jiný kytovec nedokáže. V prostředí, kde žije, je to pro něj zásadní, v pralesních vodách se musí při lovu obratně proplétat mezi větvemi a kořeny stromů. Je to dravec, který nemá ve své domovině přirozeného nepřítele, prchají před ním i pirani, jimiž se běžně živí, stejně jako obrovské arapaimy či kajmani. Stáří amazonského říčního delfína se pozná podle jeho barvy - čím starší je tento savec, tím více přechází jeho zbarvení ze stříbřitě šedé do růžové. Delfíni rozlišují jen světlo a tmu, zato však vnímají zvukové vlny v oblasti ultrazvuku. Díky echolokaci dokáže najít potravu, která se skládá převážně z malých rybek, i mezi kořeny a v kalné vodě ji snadno uloví.

Místní indiáni věří, že se růžoví delfíni v noci mění v krásného mladíka, který svede tu nejkrásnější dívku a ráno se v podobě delfína vrátí do řeky. Zabít ho ovšem přináší smůlu, a pokud se mu podíváte do očí, navždy vás budou trápit noční můry.

Genitálie mrtvého růžového delfína se používají jako afrodisiakum a jeho oko, které má logicky magickou moc, protože dokáže uhranout i tu nejkrásnější ženu, se používá při hledání životního partnera.