Parkour v Berlíně
"Cestou na trénink jsme narazili na jeden skok, který zespoda vypadal dost strašidelně. Když jsem ale stál na okraji střechy, uvědomil jsem si, že je to ve skutečnosti jednoduchý skok a vzdálenost je mnohem menší, než jsem původně myslel.
Spontánně jsem se rozhodl skočit s předskokem a pak udělat salto, bez jakékoliv přípravy. Před skokem jsem dokonce říkal, že mám divný pocit – i když jsem věděl, že skok je snadný, cítil jsem, že bych ho dnes dělat neměl. Necítil jsem své tělo, nebyl jsem rozcvičený a celý den jsem strávil na cestě vlakem.
Shodou okolností jsem ten den slavil 12. výročí od chvíle, kdy jsem začal dělat parkour. A tohle byl můj úplně první nebezpečný pád. Připomnělo mi to, jak je důležité poslouchat své tělo a brát každý skok vážně, bez ohledu na to, jak snadný se může zdát."
Komentáře
Zobrazit celou diskuzi